Dopamin a ADHD/ADD

NEMŮŽE SE SOUSTŘEDIT aneb genetika ADHD/ADD, dopamin a užívání RITALINU.
Dítě zlobí nebo má jen málo dopaminu?

Děti mají předvídatelné příznaky, pokud mají vysoký nebo nízký dopamin. Jedná se o neurochemii mozku. Nejen děti, ale my všichni můžeme trpět nízkým dopaminem, a proto vykazujeme určité příznaky zejména ve stresových situacích. Ani vysoká a ani nízká hladina dopaminu není pro mozek optimální. Nedostatek dopaminu je spojován s ADD i ADHD. To znamená, že děti i dospělí s ADHD nebo ADD užívající lék Ritalin (methylfenidát) berou tedy v podstatě metanfetamin, to je vlastně pervitin, za který můžete jít v jiném kontextu i do vězení.  Tento Ritalin zvyšuje dopamin a noradrenalin v mozku a to zlepšuje soustředění. Výzkumy ukazují, že v 90% případů u lidí s diagnózou ADHD nebo ADD, dochází ke zlepšení. To znamená že, u 90% pomůže užívání drogy, která zvyšuje dopamin a tedy za problémem ADHD nebo ADD stojí právě nízký dopamin. To je zcela zřejmé.

Zajímavá je odlišnost mezi výskytem ADHD nebo ADD u mužů a žen. Muži mají tendenci mít nízký dopamin i nízké katecholaminy (adrenalin, noradrenalin). Je obecně známo, že chlapci/muži mají během života více epizod hněvu a častější sklony k podrážděnosti a agresivitě než je tomu u dívek a žen. S tím může pomoci jídlo, například čokoládová tyčinka, kdy se zvedne hladina cukru (hladina tryptofanu, ze kterého je serotonin) v krvi a je po nevrlosti. Proto právě muži jsou náchylnější k nízké hladině dopaminu (katecholaminů obecně) a tomu odpovídá také rozdílný poměr ADHD a ADD u obou pohlaví, který je 3 muži na 1 ženu (3:1). Nízký dopamin způsobuje ADHD nebo ADD a léky zvyšující dopamin zabírají u 90% pacientů.

Vůbec nejsložitější je znát svou hladinu dopaminu, máme ho nízký nebo vysoký? A s tím souvisí problematika MTHFR. Chlapci a dívky ADHD nebo ADD trpí nedostatkem dopaminu a gen MTHFR se podílí právě na tvorbě vyššího dopaminu. MTHFR zásadně ovlivňuje rychlost a množství neurotransmiterů jako je dopamin. Existuje studie, která prokázala, že chlapci mají v období puberty mnohem více receptorů pro dopamin než dívky. Mužský mozek má tedy vyšší potřebu dopaminu a je tedy citlivější na jeho nedostatek. To pak vysvětluje proč je ADHD nebo ADD 2x až 4x častější právě u chlapců a mužů. Kluci prostě potřebují stálý přísun dopaminu, jinak jejich mozek nefunguje. Hladina dopaminu nás ovlivňuje, když se rozhodneme skákat padákem nebo lézt po nebezpečných skalách, anebo hrát jen fotbal. Cokoli vzrušujícího nám dodá dopamin a mozek tyto aktivity vyhledává. Pokud tedy známe hladinu dopaminu, sklon k rizikovým aktivitám apod., můžeme pracovat i s lidmi, u kterých klasická léčba nezabírá.

Dopamin má obrovský vliv na paměť, učení a pohyb. Příkladem může být Parkinsonova choroba, se kterou si medicína neumí moc poradit. To co se děje s pacientem s Parkinsonovou chorobou je stejné jako když vám dojde dopamin. Dopamin je nutný, ale nutná je jeho optimální hladina.

Proto tedy děti s hyperaktivitou (mají málo dopaminu) užívající stimulant, např. Ritalin (zvyšující dopamin) dosáhnou úspěchu. Hyperaktivita u lidí s ADHD nebo ADD a u lidí s nízkým dopaminem vzniká proto, že frontální (čelní) oblast mozku řídící limbický systém a emoce je ovládána dopaminem. Pokud máte málo dopaminu, frontální lalok upadá, vzniká podrážděnost a nedostatek soustředění. Mozek nefunguje dostatečně rychle, nekoncentruje se na učení, nedokáže být 45 minut v klidu v lavici. Aktivity vyžadující soustředění a koncentraci vyžadují dopamin.  Pro zvýšení dopaminu ale pomáhají i jiné přístupy než užívání Ritalinu. Může pomoci znalost genetiky MTHFR, užívání vitamínu skupiny B (B2/ Folát B9/ B12), znalost hladiny BH4 (tetrahydrobiopterinu), podpora aminokyselin, dostatek hořčíku a proteinů.

Genetika ovlivňuje hladinu dopaminu také velmi významně. Jedná se to gen MTHFR a další. Pokud budete znát své genetické predispozice, začnete na problematiku ADHD/ADD nahlížet jinak.

Další geny, které doporučujeme otestovat, jsou: COMT, MAO A a DRD2.